1) Podle směrnice EU z dubna 2012 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/12/ES ze dne 19. dubna 2012, kterou se mění směrnice Rady 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných výrobcích určených k lidské spotřebě) výrobci nesmějí přidávat do všech ovocných šťáv žádné cukry (bílý cukr, ovocný cukr, cukrové sirupy, glukózo-fruktózové sirupy, kukuřičné sirupy a další). Cukr lze přidávat do zeleninových a zeleninovo-ovocných šťáv, jakož i do nektarů a nápojů. Podle interpretace nesmí být cukr přidáván do 100% zeleninových a zeleninovo-ovocných šťáv.

2) Směrnice o šťávách ze dne 27. dubna 2012 byla v Polsku zavedena příslušnými nařízeními. Podle nařízení ministra zemědělství a rozvoje venkova ze dne 8. února 2013 měnícím nařízení o podrobných požadavcích na obchodní jakost ovocných šťáv a nektarů (Sbírka zákonů 2013 pol. 327), nelze ode dne 28. října 2013 do žádných ovocných šťáv uvedených na trh přidávat žádné cukry. V ovocných šťávách jsou přítomny pouze cukry přirozeně přítomné v ovoci, ze kterého byly vyrobeny. Ovocné šťávy proto nemohou být v žádném případě označovány jako oslazené výrobky. Navíc podle pokynů Evropské komise nebylo do 28. října 2013 povoleno přidávat cukry do všech 100% šťáv, což vyplývá z definice 100% šťávy (do 100% šťávy nelze přidávat žádné přísady, včetně cukru).

3) Obsah cukru ve 100 g šťávy vyrobené ze zahuštěné šťávy a NFC šťávy (Not From Concentrate), obvykle nazývané přímé, jakož i ovoce, ze kterého byly tyto šťávy vyrobeny, je velmi podobný. Podle zákona je přidávání cukrů do ovocných šťáv zakázáno. Také se nesmí odstraňovat přirozeně se vyskytující cukry. Je to jedna z podmínek pro zachování plné přirozenosti a pravosti šťáv. Průměrný kalorický obsah ovoce a ovocné šťávy je 40–50 kcal / 100 g produktu, zatímco obsah kalorií pšeničné housky bez přísad je 270 kcal / 100 g. Kalorická hodnota šťávy ředěné ze zahuštěné šťávy a ovocné šťávy (tzv. přímé) je prakticky stejná.

4) Převážná většina ovoce a zeleniny a šťáv z nich získaných, přičemž se berou v úvahu také bílkoviny, tuky a jiné cukry než sacharidy, poskytuje ve 100 g méně než 50 kcal a charakterizuje se průměrným glykemickým indexem.

5) Ovocné a zeleninové šťávy poskytují značné množství minerálních látek – především draslík, zvláště velmi důležitý v souvislosti s nadměrným příjmem sodíku a rovnováhou sodíku a draslíku. Šťávy jsou navíc zdrojem antioxidačních látek, které jsou důležité pro udržení dobrých požitků pro člověka a v boji proti volným radikálům, zatímco zakalené a protlakové šťávy jsou dodatečně cenným zdrojem rozpustné vlákniny (pektinů).

6) Jedna a půl sklenice pomerančové nebo grapefruitové šťávy (300 ml) pokryje přibližně denní potřebu vitamínu C (80 mg) pro dospělou osobu.

7) V průměru jedna sklenice šťávy z červené řepy (200 ml) pokrývá denní potřebu kyseliny listové pro dospělého člověka (200 µg).

8) Mrkvové šťávy jsou bohaté na beta-karoten (provitamin A) nezbytný pro správný růst a proces vidění. Průměrně jedna sklenice pokrývá poptávku dospělé osoby po vitaminu A (ve formě beta-karotenu 800 µg).^[1]

9) Je zakázáno přidávat do všech šťáv a nektarů barviva a konzervanty. Je rovněž zakázáno přidávat jiné aromatické látky než ty, které pocházejí z ovoce a zeleniny, z nichž byla šťáva nebo nektar vyrobena. 

10) Do všech šťáv je zakázáno přidávat náhražky cukru (sladidla). Náhražky cukru (sladidla) jsou povoleny pro nektary typu light, což je uvedeno na obalu.

II. ŠŤÁVA JAKO JEDNA Z 5 PORCÍ OVOCE A ZELENINY

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) bychom měli konzumovat min. 400 g ovoce a zeleniny denně. Sklenice šťávy může být jednou z 5 doporučených denních porcí zeleniny a ovoce. Spolehlivá stanoviska k této otázce představují ministerstva zdravotnictví různých zemí nebo příslušné vládní agentury zabývající se veřejným zdravím a bezpečností potravin.

Zde jsou nejdůležitější teze kampaně

8. a) Užívání ovocné šťávy nebo odpovídající zeleninové šťávy jako ekvivalent jedné z pěti porcí ovoce nebo zeleniny doporučené pro každodenní spotřebu je založeno na postoji vyjádřeném Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v dokumentu „Measuring intake of fruit or vegetables“, pojmem „ovoce“ (bod 8.1) byla označena 100% ovocná šťáva jako absolutně plnohodnotný ovocný ekvivalent („Fruits should include: fruits that are fresh, canned, frozen and dried unless they are classified as vegetables regardless their high energy content, such as avocados, olives, and nuts. Only fruit juices that are 100 % pure should be considered as fruit”).
9. b) Šťávy v souladu s doporučeními Ústavu pro potraviny a výživu mohou představovat jednu z pěti doporučených porcí ovoce a zeleniny. Podle „Zásad správné výživy dětí a mládeže a pokynů pro zdravý životní styl“ ^[2] vypracovaných pod vedením Mirosława Jarosze, ředitele Institutu pro potraviny a výživu [Instytut Żywności i Żywienia Polské republiky], je porce: středně velké ovoce nebo zelenina (jablko, mrkev), nebo několik menších kusů (jahody, třešně), nebo 1 miska salátu nebo 1 sklenice šťávy. Kromě toho odborný posudek Ústavu potravin a výživy [Polské republiky] – „Místo šťáv v modelu lidské výživy“^[3], pod vedením prof. dr hab. med. Mirosława Jarosze z 2014 – potvrzuje, že „jedna porce ovoce nebo zeleniny může být nahrazena porcí zeleninové, ovocné nebo ovocno-zeleninové šťávy (jedna porce odpovídá jedné sklenici šťávy)“. Kromě toho IŻŻ zdůrazňuje, že strava by měla být plnohodnotná a vyvážená a měla by být také různorodá. 
10. c) Britská instituce National Health Service (NHS) doporučuje sklenici šťávy (150 ml) jako jednu z 5 porcí ovoce a zeleniny (A glass (150 ml) of fruit juice counts as one of your recommended five daily portions of fruit and vegetables. Smoothies that are 100% fruit or vegetable can count as up to two portions towards your 5 A DAY when they contain all of the edible pulped fruit or vegetable.^[4]). V Polsku jsou široce dostupné tlakové šťávy tzv. smoothie, které jsou populární a mezi spotřebiteli velmi oblíbené.

III. SPOTŘEBA ŠŤÁV, NEKTARŮ

1) Průměrný Polák vypije přibližně 11,7 litrů šťávy za rok na osobu (18 litrů šťávy a nektaru), což dává v průměru asi 32 ml šťávy denně na osobu (50 ml šťávy a nektaru). Naproti tomu Norové a Finové pijí v průměru 200 ml šťávy na osobu za den, což dává 1 sklenici šťávy. Ve většině zemí Evropské unie je spotřeba mnohem vyšší než v Polsku.^[5] Malé množství šťáv konzumovaných v Polsku, tj. nejcennějších ovocných a zeleninových výrobků určených k pití, je způsobeno hlavně nedostatečnou informovaností spotřebitelů.

2) Průměrný kalorický obsah ovoce a ovocné šťávy je 40–50 kcal / 100 g produktu, zatímco kalorický obsah pšeničné housky bez přísad je 270 kcal / 100 g. Průměrný kalorický obsah zeleniny a 100% šťávy z nich získaných je 20–30 kcal / 100 g produktu. Kalorická hodnota šťávy ředěné ze zahuštěné šťávy a přímé šťávy (tzv. NFC) je srovnatelná. Ovoce, zelenina a šťávy z nich získané patří k nejméně kalorickým, přírodně konzumovaným produktům.

[1] Body 6–8 vypočtené na základě Následující údaje byly připraveny na základě: „Tabulka složení a nutričních hodnot“ H. Kunachowicz, I. Nadolna, B. Przygoda a K. Iwanow, Wydawnictwo Lekarskie PZWL, Varšava 2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a www.nutritiondata.self.com

[2] Traczyk I., „Zelenina a ovoce v každodenním jídelníčku“, [v:] Zásady správné výživy dětí a mládeže a pokynů pro zdravý životní styl, Mirosław Jarosz a kol., IŻŻ, Varšava 2008, s. 79.

[3] Jarosz M., „Místo šťáv v modelu, lidské výživy“, IŻŻ, Varšava 2014, s. 3.

[4] http://www.nhs.uk/Livewell/5ADAY/Pages/FAQs.aspx

[5] Market Report AIJN 2014